Fenka Daisy pozná rakovinu svým čichem

Třista milionů čichových receptorů, kterými disponují psi, je možné využít pro diagnostiku rakoviny. Pro srovnání, člověk disponuje jen asi 5 milióny čichových buněk. Fenka Daisy je labradorka, která dokázala odhalit rakovinu již u více než 550 osob. A život doslova zachránila i své majitelce. Její úspěšnost při rozpoznání rakoviny ze vzorku je přitom 93procentní.

Lze poznat rakovinu za pomoci speciálně vycvičených psů?

Fenku Daisy naučila hledat rakovinu její majitelka Dr. Claire Guest. Doktorka Guestová je odbornice na chování zvířat a trénink psů pro využití jejich citlivých smyslů pro lékařské účely. Svou fenku cvičila již od štěněte pomocí vzorku moči pacientů s rakovinou.

Doktorka Guestová již od roku 2002 úspěšně trénuje psy k profesionální detekci lidských chorob prostřednictvím zápachu. Specializuje se zejména na odhalování rakoviny ve vzorcích dodávaných onkologickými pacienty. V roce 2003 se stala vedoucí výcviku prvního programu na světě, který školil psy k identifikaci rakoviny zápachem. Výsledky své studie publikovala v britském lékařském časopise již v září 2004.

Již v roce 2009 byla Clair po mnoha letech intenzivního výzkumu přesvědčená, že psi mohou být používáni k odhalování lidských stavů. Od nízké hladiny cukru v krvi u diabetiků, až po odhalování rakovinných buněk v jinak zdravém těle. A to pouze za použití čichu. Část mozku, která kontroluje vůni, je u psů 40krát silnější, než u lidí, což znamená, že psi mohou odhalit zápach s mnohonásobně nižší koncentrací ve vzorku.

V roce 2011 získala čestný doktorát jako uznání za vynikající výsledky a příspěvek k rozvoji nových přístupů vedoucích k odhalení život ohrožujících nemocí.

V roce 2014 získal její pes Daisy, který je vyškolen k detekci rakoviny, medaili modrého kříže za svou průkopnickou práci v oblasti včasné detekce rakoviny. Při testování více než 6500 vzorků zjistila fenka Daisy přes 550 případů rakoviny. Přesnost detekce signálních zvířat se přitom může pohybovat až okolo 93 % hranice.

Jak fenka Daisy objevila rakovinu a zachránila tak své majitelce život

Doktorka Guestová přitom zažila diagnostiku rakoviny sama na sobě. „Jednoho odpoledne jsem se vydala se svými třemi psy na procházku. Když jsem otevírala dveře od zavazadlového prostoru svého auta, yorkshirský teriér a kokršpaněl z něj vyskočili. Ale labradorka Daisy odmítla vyskočit a dlouze se na mě dívala“, vypráví Claire. „Pak mi několikrát narazila čumákem do hrudníku. Bylo to opravdu zvláštní. Daisy není útočný pes, ale znovu a znovu na mne tlačila a tvrdě narážela do mého hrudníku. Řekla jsem jí: „Hloupá holka. Pojď ven.“ a ona vyskočila. Šli jsme na procházku a celou dobu jsem o té situaci přemýšlela. To, jak do mě narážela čumákem, opravdu bolelo.

Pár dní na to Clair na místě na hrudi, kde ji Daisy tlačila, nahmatala úplně nepatrnou uzlinu nebo bulku. „Vydala jsem se k lékaři a ten mi řekl, že je v levém prsu pouze cysta. Přesně na místě, které můj pes označil.“ Clair byla poslána na další vyšetření. Po mamografii a jádrové biopsii se Claire dozvěděla, že má rakovinu prsu.

„Lékař mi řekl, že mám neuvěřitelné štěstí, že byla rakovina diagnostikována tak brzy. Byla velmi hluboko, takže v době, kdy bych sama něco pocítila, by již bylo příliš pozdě. Poté by má prognóza byla velmi odlišná.“

Po odstranění nádoru a lymfatických uzlin a následné pětitýdenní radioterapii je nyní Clair bez rakoviny. Své fence je vděčná za záchranu života.

Výcvik signálních zvířat pro detekci nádorů má smysl

Doktorka Guestová se nadále věnuje výzkumu chování zvířat a výcviku charitativních vodicích psů pro neslyšící. Spojila své síly s dalšími lékaři, kteří jí pomohli shromáždit dostatečné množství dat pro publikování studie, která byla zveřejněna v britském lékařském časopise v roce 2004. Byla to první publikace na světě, která bezpochyby ukázala, že psi mohou cítit rakovinu a že rakovina vyzařuje specifický zápach. Její studie byla revoluční.

Clair se přesto i v odborné veřejnosti setkala s řadou skeptických názorů na svůj výzkum. Mnozí odpůrci její práce si nedokázali představit praktické využití jejích objevů.

K tomu, aby signální zvířata pomáhala v oblasti medicíny, přitom není nutné, aby byl v každé ordinaci přítomen signální pes. Výcvik psů naopak probíhá v externích zařízeních a diagnostiku je možné provádět ze vzorků zasílaných z ordinací lékařů. Signální psi není nutné vodit do ordinací.

I my jdeme po stopách doktorky Clair Guestové. Podívejte se, jak probíhá výcvik signálních zvířat u nás v České republice.

Zdroj: medicaldetectiondogs.org.uk, telegraph.co.uk